Mé 3 TOP knihy za měsíc únor

26.3.2015 – Únor byl sice krátký, ale jelikož jsem byla doma s angínou, stihla jsem toho přečíst opravdu hodně. Když uvážím, že několik knih bylo tlustých jako prase a tím pádem zabraly logicky více času. Je to pro mě moc krásné číslo. Určitě se ptáte, kde knihy beru. Tak většinu dostávám jako recenzní výtisky. Tím také děkuji všem nakladatelstvím se kterými spolupracuji. Jelikož nemám knihovnu nafukovací, spoustu knih věnuji přátelům a také vám. Je fajn posílat radost dál.

Za měsíc únor jsem přečetla třináct knih: Christina Baker Klineová – Vlak naděje (Plus), Brigitte Riebeová – Krásná Filipína (Knižní klub, již jsem věnovala), John Grisham – Platanová alej (Knižní klub), Luisa Bureschová – Když je láska slepá (HOST, četla jsem jako e-book), Christina Lauren – Vášnivý svůdník (JOTA, již jsem věnovala), Matthew Quick – Odpusťte mi, váš Leonard (Knižní klub), Peter May – Ostrov Lewis: Skála (HOST, četla jsem jako e-book), Rebecca Johnson – Julinka a její zvířátka (Fragment), Astrid Lindgrenová – Skřítek Nils (Albatros), Bernard Minier – Mráz (X.Y.Z.- již jsem věnovala), Robert Galbraith – Hedvábník (Plus), Helen Douglas – Eden (YOLI), Julianna Baggottová – Splynutí (JOTA)

Řeknu vám, že rozhodování, které tři knihy vybrat je náročné. Ale jelikož nemám ráda nerozhodné lidi, tak je jasné, že jsem s tím hotová raz dva. Moje dcera je na to expert. Jak ji dám vybrat mezi několika možnostmi, tak je to na dlouho, dlouho a dlouho. Pořád neví, rozhodnutí mění a znovu neví. To je něco na moje nervy. Protipól toho je odpověď, kterou také nesnáším: mě je to jedno. Jak jedno? Jak mám vědět, zda-li máš chuť na brambory nebo rýži. Uááááá, nejspíš se nebudu ptát a udělám si to dle svého. Já mám klid a ostatní se třeba naučí rozhodovat.
No dobrá, dobrá, končím úvahy nad nerozhodností a to jsou mé tří TOP knihy za měsíc únor:

Robert Galbraith – Hedvábník (Plus) – NEJlepší detektivka. Autorčin styl mám moc ráda, líbilo se mi to a čtení jsem si užila.

Julianna Baggottová – Splynutí (JOTA) – NEJlepší fantasy. Autorka mě perfektně dokázala vtáhnout do děje a já to pekelně prožívala. Obálka je přímo nádherná, naschvál jsem ji vyfotila i v knihovničce.

John Grisham – Platanová alej (Knižní klub) – NEJemocionálnější kniha. Tolik protichůdných pocitů ve mě vyvolala, tolik různých témat na přemýšlení… A k tomu se perfektně četla.

Opět radím, určitě si je přečtěte. Pokud si nejste jistí, běžte na www.databazeknih.cz, knihu si najděte a uvidíte, kolik lidí si ji přečetlo a jak se jim líbila. Pro mě je databáze čtenářský deník. Je dělaná na míru všem milovníkům knih. Je prostě skvělá.