Lenka Klicperová, Markéta Kutilová – Islámskému státu na dostřel

16.1.2016 – Kniha se zabývá aktuálním tématem této doby. Myslím, že všichni vnímají napjatou až nepřátelskou atmosféru vůči uprchlíkům nejen ze Sýrie. Chápu to. S pohledem na fotky a dokumenty vesměs mladých mužů mířících do Evropy a častými útoky teroristů je jasné, že lidem běží v hlavě myšlenky na skrytou hrozbu, která může s nimi přijít.

Nejdříve jsem si myslela, proč nepřijmout pár lidí v nouzi, kteří prchají před válkou. Musíme si pomáhat. Ale když lidí přibývalo, tak jsem také znejistěla. Pořád nemám na věc jasný názor. Jak mohu soudit lidi, kteří utíkají před válkou? Jak je ale vítat, když dle sdělovacích prostředků se nechtějí přizpůsobit zdejší kultuře? Je to pravda nebo cíleně někdo zasívá semínka strachu mezi lidmi a chtějí, aby se lidé soustředili na jiné věci, než na které by se měli dívat. Nerozumím tomu.

Po přečtení této knihy je jasné, že obdivuji ty lidi, kteří zůstali, bránili a stále brání svou zemi. Naskýtá se mi otázka, kdyby všichni mladí muži, kteří utekli před válkou, kdyby zůstali a bojovali, nemohl by být Islámský stát (dále IS) už poražen. Kdyby….. A mohu přemýšlet tímto směrem, když bych třeba smýšlela v té situaci na jejich místě stejně? Nepřenosné otázky a odpovědi.

Dvě ženy, novinářky, se vydaly na cestu do Sýrie, kde chtěly získat materiál pro své reportáže a ukázat lidem, jak moc je válka v Sýrii skutečná. Nechme stranou fakt, že tato cesta je bláznivě nebezpečná. Kniha je skvěle napsána a prostřednictvím dokonalých fotek na vás z knihy dýchá beznaděj války v obyčejných lidech. Ti se vrátili do Kobaní poté, co bylo osvobozeno od IS. Jsou zde rozhovory a očitá svědectví lidí, kteří bojovali za osvobození města. Novinářky se vydaly do konce na frontu, kde se stále válčí. Měli přímý kontakt s bojovníky YPG (mužské milice) a YPJ (ženské milice). Smutně zajímavý je pohled na bojující ženy. Přesně je zde popsána síla odhodlání zvítězit nad IS. Většina byla svědky krutostí IS. Neměly by být ony tady v Evropě a ti mladí muži bojovat na jejich místě? Na konci knihy je shrnuta situace konfliktu občanské války v Sýrii slovy politologa Tomáše Kaválka. Fakt se snažil, výstižně a podrobně to popsal, přesto jsem to zcela nepochopila. Situace je na mě moc komplikována. Nechápu, proč se nedomluví a ani není snaha se domluvit. Jedno je jasné, teď se lidé semkli, aby bojovali proti IS. Co bude pak, kdoví?

Druhá smutná věc, jež vyplývá z této knihy je, že chybí humanitární pomoc. Osvobozené město, které bylo rozbombardováno, a lidé se tam přesto vracejí. Vše je několikanásobně dražší. Chybí vodovod, chybí nemocnice, chybí všechno a podpora zvenčí žádná, i když ji svět přislíbil. Hlavně proto obdivuji autorky, že chtějí pomoci. Potom, co vše viděly a dál to sdělily, založily sbírku na pomoc SOS Kobani. Jejich cílem je postavit školu nebo nakoupit přístroje pro nemocnici. Koupi této knihy přispějete na konto SOS Kobaní.

Knihu jsem dostala jako recenzní výtisk a tímto děkuji nakladatelství Mladé frontě. Protože hloubka a rozměr sdělení pro mě byla tak silná, moc ráda přispěji osobně finanční částkou na konto, když už jsem si knihu nekoupila. Obdivuji ty lidi, kteří neutekli do Evropy a chtějí opět vystavět svůj domov, přes nebezpečí, které stále hrozí z útoku IS.

Vřele doporučuji přečtení této útlé knihy. Upozorňuje na věci, o kterých se moc nemluví. Příkladem je tato situace:
„Píše se 25.červen 2015 a celý svět sleduje dění v Tunisku, kde mladý islamista napojený na IS postřílel čtyři desítky turistů, zejména Britů. A přesně v ten samý den povraždili bojovníci IS v Kobaní a okolí 320 lidí, z toho téměř 300 civilistů. Ale na to svět tak trochu zapomněl.“

Myslím, že útěk není řešením syrského konfliktu. A že kdyby byla politická vůle, tak IS je již dávno poraženo.

Žánr: Literatura česká – Literatura faktu
Rok vydání: 2015
Počet stran: 128
Nakladatelství: Mladá fronta
Vazba knihy: vázaná

Foto: Nakladatelství Mladá fronta