James Herriot – To by se zvěrolékaři stát nemělo

20.3.2021 – Připravte se na chválící recenzi, protože tato kniha je poklad. Je skvěle napsána, je milá, vtipná, lidská, potěší a hlavně je o životě a lidech, takový jaký je. Ukazuje různorodost povach a chování. Vnímáte, že nemáte dát na první pohled. Je citlivá k lidským chybám. To vše je díky autorovi, který je pracovitý, dobrosdrečný a vidí to dobré v nás. Má rád nejen zvířata, ale i lidi.

O autorovi jsem měla ponětí kvůli babičce. Dokonce mi dala jednu knihu přečíst. Ale bylo to před dvaceti lety. Vím, že se mi líbila a pak jsem na to nějak zapomněla. Proto jsem s nadšením uvítala toto nové vydání, které obsahuje první dva díly oblíbené veterinářské série.

V první části knihy se seznámíme s Jamesem Herriotem. Jsou to jeho příběhy, jeho život. Náhled na ně je upřímný, umí přiznat chyby, ale taky je otevřený k lásce, k přírodě a zvířatům. Jeho vyprávění je pestré a opravdu pro mě nebylo nudné. Život není o násilí, ale právě o práci, o vycházení s lidmi, o lásce, o které je střídmě zmínka v druhém díle. Prostě vše plyne jak má, tak jak je to doopravdy.

Vyprávění začíná jeho příchodem do Darrowby v Yorkshire Dales v roce 1937, kdy úspěšně dokončil vysokou školu a stal se veterinářem. V té době to byla málo placená a špatné ohodnocená práce. Zemědělství bylo v krizi. James vnímal jako velké štěstí, že našel inzerát, kde veterinář p.Farnon hledá asistenta pro svou praxi a byl přijat. Nevěděl co má čekat, ale byl z anglické vysočiny překvapen. Tamní krajina ho uchvátila a jeho obyvatelé taky. Jeho klientela byli hlavně farmáři, kteří byli roztroušeni po kopcích. Farnon i obyvatelé ho přijali mezi sebe a on dělal, co se naučil a co ho bavilo. Jeho příhody jsou pestré a vyvážené. Jedna kapitola je o problému při telení krávy a další je o tom jak bohatá místní vdova, která vlastní pejska pekineze, ho láskou přecpává jídlem a jak si s tím poradil, aby ji psychicky neublížil a pejskovi pomohl.
V druhé části knihy je už rok v Darrowby. Píše o své spokojenosti a taky o tom, jak potkal na jedné farmě dívku Helenu. Jak se mu zalíbila a jaké trapasy se staly, když ji chtěl pozvat na rande. Opět se více zmiňuje o svých farmářích a o Heleně jen tak mezi řečí. Ale s láskou a upřímností. Jak to dopadlo s Helenou si musítě přečíst, vše prozrazovat nebudu.

Kniha se dobře četla. Líbily se mi popisy lidských charakterů. Byly výstižné a někdy mile vtipně podané. Pestrost veterinářských zákroků, tomu taky dává jiný zajimavý rozměr. Celkově je to kniha, která čtenáře pohladí po duši, což v této době velmi potřebujeme. Doporučuji celým svým čtenářským srdcem.

O autorovi (1916-1995):
Vlastním jménem James Alfred Wight, byl britský spisovatel a veterinář. Po ukončení studia verinární školy v Glasgow se odstěhoval do Yorkshiru, kde vykonával veterinářskou praxi – léčil hospodářská zvířata, ale i menší zvířata, jako psy a kočky. Za druhé světové války Herriot sloužil v Britském královském letectvu. Proslavil se hlavně svými veterinárními příběhy inspirovanými jeho skutečným životem.

Hodnocení: 100%

Série: Zvěrolékař
Žánr: Literatura světová, Romány
Vydáno: 2020, Jota
Orig. název: If only they could talk / It shouldn’t happen to a vet
Počet stran: 480
Jazyk vydání: český
Překlad: Eva Marxová
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN 978-80-7565-754-1

Foto: Nakladatelství JOTA
https://www.jota.cz/to-by-se-zverolekari-stat-nemelo