Jarní dumání 2 – Sebevzdělávací knihy

29.4.2015 – Ááááá, moje oblíbené téma. Zajímám se hlavně o alternativní medicínu. Budu psát více méně o věcech, které mají souvislost s tímto námětem. Této literatury jsem si začala všímat před rokem, kdy jsem měla menší zdravotní problémy. Ty jsou pořád, ale je to o hodně lepší. Stále se zajímám o alternativní medicínu. Vím, že jsem pochopila, našla a naučila se pouhý malý střípek ze zrcadla o své osobnosti. Vše je v hlavě, v tom, jak to máme nastavené. Věřím, že zdraví záleží na psychice. Abychom omezili negativní emoce jako jsou strach, nenávist, lži, křivda atd.

Sebevzdělávací literatura mi pomáhá pochopit některé věci. U někoho jsem četla, že ji ta osoba nemá ráda, protože si nenechá diktovat, jak se má cítit, tvářit a chovat. Ale už samotný postoj je křivý. Vždy musíme být o tom přesvědčeni, aby to fungovalo. Tyto knihy nemají za úkol přikazovat ( to je špatně a je to škoda číst). Mají pomáhat si uvědomit, že někde děláme chybu, že něco máme nesprávně naprogramované v hlavě a díky tomu se nám děje něco, co můžeme ovlivnit, aby se nám nedělo.

Síla myšlenky. Ani si neumíme uvědomit jak mocnou zbraň v hlavě máme. Pouhou silou myšlenky můžeme přednastavit, abychom se něčeho nebáli a aby to dobře skončilo. Teď jsem četla knihu Zázraky v praxi. Hlavní myšlenku, která byla pro mě nová a pomáhá mi, je v omezení strachu o budoucnost. Já se nemám upnout na to, že se uzdravím. Já mám každý den aspoň deset minut myslet na něco hezkého, co bude po tom uzdravení. Netýká se to jenom zdraví, ale celkově strachu. Dítě jede na školní výlet. Samo, že jsem pečující matka a mám strach, že se mu tam něco stane. Špatně. Negativní myšlenky šíří kolem sebe negativní pocity a já to nevědomky přenáším na dítě. Pomáhá mi, si představit večer, když sedíme u stolu a dítě je zpátky z výletu, spokojené a nadšeně mi vypráví o dni, které si užilo. Věřte, nevěřte, opravdu to uklidňuje. Také myšlenka, že to odevzdám vyšší moci. Tak vše spojím a jsem pokojnější a samo, že to cítí nejen dítě, ale celá rodina. Včera jsem byla na přednášce o strachu. Kde pan C. tohle vysvětloval. Vzpomněl si na naše babičky, které daly dětem na čelo křížek, ať ho Bůh ochraňuje s přáním dobré cesty. A už se o tom nepřemýšlelo. Prostě se bralo, že to dobře dopadne.

Nebo děti. Říkal, že děti jsou zrcadla svých rodičů. Do patnácti let věku dítěte, rodiče ovlivňují chování svých dětí. Je nějaký problém? Zapřemýšlejte u sebe, co děláte špatně, vždy na něco přijdete, to mi věřte. Hádáte se s partnerem? Komunikujete spolu? Základ vztahu je mluvit spolu navzájem o svých citech. Zní to banálně, že? Ale opravdu to dokážete? Kolikrát slyším, já jsem si myslela….Nemysli a ptej se, mluv.

V těchto knihách najdete spoustu dobrého i špatného. Určitě se najdou i takoví, kteří chtějí na lidském strachu vydělat, aniž by opravdu pomáhali. Teď je to na nás, na našem zdravém rozumu a pokoře, abychom poznali co je přínosné a co ne.

Přeji spoustu krásných poznání, které vám pomohou k dobré náladě ve zdravém těle. Co neznáte, nezavrhujte a pokud cítíte, že něco není v pořádku. Neváhejte požádat o pomoc. Je spousta alternativních center, které vám poradí, co by vám nejvíce mohlo pomoci. Je spousta literatury, která poradí. Důležité je udělat první krok a uvědomit si, že něco dělám špatně. Já nemohu změnit postoj druhé osoby, ale mohu změnit svůj postoj k ní, aby mi neubližoval.

Jo a nezapomeňte, že všeho moc škodí. Nic se nemá přehánět. Takže tuto literaturu určitě prokládejte lehčí četbou. I v románech lze nálezt spoustu obohacujících myšlenek.