Jodi Picoultová – Velké maličkosti

12.11.2017 – Často mají lidé dilema, jak se rozhodnout a zdali je to správně. Svědomí vede boj s rozumem a někdy si opravdu nejsme jistí, volbou svého výběru do poslední chvíle. Je to nepřenosná zkušenost a můžu říct z vlastního prožitku, že někdy až do samého konce si člověk není jistý. Když zasáhne osud, oddychne si, že to dopadlo, jak to dopadlo. Nikdy neodsuzujme cizí rozhodnutí, protože i když si stokrát říkáme, že takto bychom to neudělali, nastalá situace se někdy vyvrší tak, že bychom to nečekali. Takové životní rozhodnutí provedla hlavní hrdinka, která otevře pevně zamčené komnaty našeho svědomí.

velké maličkosti

Autorka opět potvrdila svou pověst skvělé vypravěčky a mistrně mě vtáhla do děje, kde je hlavním tématem rasismus. Příběh je vyprávěn z pozice tří hlavních postav. Ruth je čtyřiačtyřicetiletá vdova, pracující jako zdravotní sestra na porodním oddělení a starající se o svého jediného sedmnáctiletého syna Edisona. Ruth je černoška. Dalším vypravěčem je Turk. Turk je fašista a věří v nadřazenost bílé rasy. Poslední osobou, se kterou budeme prožívat vážná dilemata je Kennedy. Kennedy je právnička. Všechny tři osoby spojí jedna nešťastná událost v nemocnici, při které zemře Turkův novorozený syn Davis.Turk obviní Ruth z vraždy, protože asistovala u Davisova oživování, přes jeho nařízení, že ho Ruth nesmí ošetřovat. Kennedy se ujme Ruthiny obhajoby a boj začíná. Turka pohání touha po pomstě. Ruth je rozčarována z chování ve svém okolí a Kennedy pomalu začíná chápat, že rasismus je stále mezi lidmi, i když je schován pod rouškou opatrnosti.

Spisovatelka mistrně vylíčila myšlenkové pochody lidí, kdy se někdy nevědomě, chovají jinak k bílé osobě a jinak k černé. Myslím, že to takto nefunguje jenom v Americe, ale všude, kde žije odlišná většina s menšinou. Např. u nás, když přijde rom do obchodu, také prodavačky zpozorní a více ho hlídají, než kdyby tam byl bílý člověk. A taktéž je to v Americe, i když už měli černošského prezidenta, v podvědomí mají lidé již uloženo, že černý člověk je něco jiného než bílý. Od otroctví už ušli dlouhou cestu, ale stále nejsou v cíli, i když se k němu blíží.

Fascinovalo mě číst kapitoly, které vyprávěl Turk. Pro mě je to neuvěřitelné, že lidé takto opravdu smýšlejí, že věří v něco tak šíleného. Jak se v knize ukázalo, většinou má takové myšlení kořeny v tom, že někomu bylo ublíženo a aby se ospravedlnil, otočí svůj hněv k jiné osobě. Pokud ta osoba, co mu ublížila je černá, zahrne do něj celé určité společenství.

Kniha je úžasná a z celého srdce ji doporučuji. Autorka nejen ukazuje na palčivý problém ve společnosti, na tzv. skrytý rasismus, ale opravdově a bez příkras líčí chování a myšlení určitých skupin, nad kterými bychom se měli jako lidé zamyslet. Není to minulost. Je to přítomnost. Nezapomínejme, že svým jednáním tvoříme budoucnost.

Hodnocení: 100%

Foto: Nakladatelství Ikar