Amanda Prowseová – Z lásky k vám

27.10.2015 – Možná jste vysledovali, že dávám nejvíc přednost románům. Jsem přes emoce a zde jsem se ocitla v citovém tobogánu. Je to ten uzavřený, kde je tma a vy nevíte, na kterou stranu vás to hodí. Přesně tak, jsem se cítila, když Kate popisovala, jakým způsobem ji manžel mučil. Místy jsem na ni byla tak nazlobená, že si to nechala líbit. Doteď nechápu, proč strpěla, že ji manžel tak moc ubližoval. Ale chápu, proč udělala, co udělala.

Pořád si myslím, že dělala chybu, když se postavila do pasivní role oběti, která byla psychicky i fyzicky týrána. Jak se jednou člověk podřídí takovému šílenci, cesta zpět je velmi náročná, ne-li nemožná. Až se stala jedna věc, na které velmi citově lpěla, tak se v ní hnul hněv a odpor. Je zajímavé, že když se jednalo o její osobu, nechala na sobě dříví štípat. Ale jak se stalo něco, co viděla v budoucnosti, tak ji to vyburcovalo k činu.

Svůj příběh vypráví Kate. Každá kapitola se odehrává v jiném časovém úseku. Což mi na začátku trochu vadilo. Chvíli mi trvalo, než jsem se časově zorientovala. Je zde sice napsáno např. před deseti lety. Ale až poslední kapitola ukazuje přítomnost. Já vím, že chce autorka udělat knihu zajímavou, ale proč to dělat komplikovaně, no nevím.
Kate vypráví o době před, během a po vězení. Kapitoly jsou různě přeházené, takže děj nenavazuje. Nejvíce děsivé je vyprávění před vězením. Jak vše Kate dokázala skrývat, že nikdo nechtěl uvěřit, proč to udělala. Poté je to hodně o osobní síle a pevné vůli. Kate je úžasná, jak se dokázala sebrat a jít dál. Jediné co ji trápí, je vztah k dětem. Čeká ji dlouhá cesta ke sblížení a výsledek je stále nejistý.
Pro mě z toho vyplývalo jasné poučení, nic neschovávat. I když si Kate myslela, že děti chrání, stejně jim ublížila. Protože to zjištění, že je vychovávala v přetvářce, je nejvíce ranilo.

Kniha se velmi dobře čte. Je upřímná, je dojemná a zároveň ve mně vyvolala pocit zloby. Hodně jsem ji prožívala. Pochopíte souvislost hezké obálky s dějem. Je o naději v lepší zítřky. Je o ženě, která dokázala začít žít, nejen přežívat. Je o duze, jako symbol spojení minulosti a budoucnosti v přítomnost. Nádherně barevná, zalitá sluncem, když ještě jemně prší. To všechno je tento román nejen pro ženy, jenž samotné čtení je zážitkem. Vřele doporučuji.

Originální název: What Have I Done?
Žánr: Literatura světová – Romány
Rok vydání: 2015, 1. vydání originálu: 2013
Počet stran: 305
Nakladatelství: Host
Překlad: Lucie Mikolajková
Autor obálky: Lucie Zajíčková
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Foto: Nakladatelství HOST