Blanka Hošková – Zlato(v)lásky

7.11.2015 – Pravidelní čtenáři ví, že knihy Blanky Hoškové mám moc ráda. Když nad tím přemýšlím, jsou psány právě pro mě. Pro moji věkovou a osobnostní skupinu.
Pro ženy, které mají rodinu, chodí do práce a vedou normální život se svými radostmi i starostmi. Její knihy jsou čtivé a dobře propracované. Jsem a budu její věrná čtenářka.

zlatovlasky

Ani tentokráte mě nezklamala. Krásně jsem se vžila do hlavní postavy sedmačtyřicetileté Zlaty, která bydlí v Brně. Má tři děti a zároveň dochovala svoji tchýni, za což jí patřil můj největší obdiv. Děti jsou velké a po deseti letech na mateřské a šesti, kdy se starala o babičku, má čas konečně jen pro sebe.
Taky jsem byla deset let na mateřské, takže mi Zlata byla pocity velmi blízká. Ale měla jsem výhodu, že mě vzali zpět do práce, kde jsem před mateřskou pracovala. Takže jsem to měla jednodušší. V kolektivu zůstaly známé tváře. Práce je přibližně stejná, pouze jsem si musela aktualizovat data v hlavě.
Zlata byla již na mateřské a dodělávala si vysokou. Bez praxe, s velmi nízkým sebevědomím, šla dělat uklízečku. Díky své pracovitosti, poctivosti a všímavosti se stala prodavačkou. Práce ji naplňuje a je spokojená.

Příběh vypráví Zlata a její mnohem mladší kolega Renda. Zlata dostala větší prostor, Renda to příjemně zpestřuje. Renda ukazuje tu samou situaci ze své strany. Z jeho povídání je vidět, že dospívá a začíná cítit zodpovědnost nejen za sebe, ale i za svou nemocnou matku. Zlata vypráví o současnosti a někdy myšlenkami zabrouzdá do minulosti. Líbil se mi její postoj k manželovi. Smířila se s tím, že žije prací a přitom oceňuje, že v zásadních věcech ji vždy poradí a pomůže. Má to, co chtěla a stejně je nespokojená. Až dojde k rozhodnutí, které úplně chápu, protože bych to udělala stejně, tak najde vnitřní klid. Někdy něco člověk moc chce hlavou, ale pocitově tíhne k jiné možnosti, kterou si nechce připustit. Cítí nespokojenost a neví z čeho. Nemůže spát a je na lidi kolem sebe protivný. Až si to přizná a vyřeší, pak nastane vyrovnaný pocit, že je to tak, jak má být. Konec byl tak trochu pohádkový, ale mě se to líbilo. Dokonce mě tato možnost během čtení napadla, že by se mohla stát.

Chválím nakladatelství Jota za zpracování knížek B.Hoškové, které hezky ladí a v knihovničce jde poznat, že patří k sobě. Zatím vyšly čtyři. Všechny jsou stejně velké, mají podobný styl, ale úplně jinou obálku. Obálky mají jeden společný prvek. Líbí se mi všechny. Jsou moc krásné z venku i uvnitř. Dávám tip na dárek k vánocům. Dát je jako celek, bude pro obdarovanou, která miluje romány ze současného života v českém prostředí s dobře propracovanými charaktery postav, milé překvapení.

Žánr: Literatura česká – Romány
Rok vydání: 2015
Počet stran: 264
Nakladatelství: Jota
Vazba knihy: vázaná

Foto: Nakladatelství JOTA