Angelika Pintířová – Padá mi to z nebe
6.1.2018 – Ke knize jsem se dostala čirou náhodou. Jednou za čas se kouknu, co nabízí Portál za recenzní výtisk. Jeden mě zaujal a já si o něj napsala. Ale byla mi nabídnuta místo toho tato kniha a já na ni kývla. Od mého bratrance dcera je jeptiškou, a tak mě toto téma zajímá. Vstoupila do řeholního řádu Misionářek lásky v Itálii, který založila matka Tereza. Co jsem tak slyšela, je to přísný a náročný řád, takže jsem byla zvědavá na řeholnici boromejku v Čechách.
Musím říct, že ji obdivuji, co vše zvládne. S jakým nadhledem a pokorou přistupuje ke svému poslání a nechápu, kde na to bere čas. Jede na plný plyn a na vlastní kůži poznala, že tělo potřebuje i odpočinek a zvolnit. Kniha je psána formou rozhovoru, který vedli redaktoři Katolického týdeníku Jan Paulas a Tomáš Kutil. Je velmi přátelská a čte se s pocitem milého, zajímavého a osobního povídání ve vaší přítomnosti.
V knize je jedenáct témat a začíná pěkně od dětství, které bylo za komunistů. Vypráví o své rodině, která pro mě překvapivě nebyla fanaticky zbožná, ale tak normálně. Její bratr se stal farářem a ona ve čtrnácti letech odešla do Prahy do učení a už vstoupila do Kongregace Milosrdných sester sv.Karla v utajení. Povídání mě fascinovalo, když se chce, všechno jde. I za komunistů a přes zákazy lidé žili pro Boha.
Jedno téma se věnuje historii Boromejek v Čechách, jak se žije v komunitě. Dalo by se říci, že funguje jako vícečlenná rodina, kterou i supluje. Sestra Angelika vede bohatý a pestrý život. Dozvíme se o její péči o prezidenta Havla. Vůbec jsem třeba netušila, že byla vyslána loď s květinami z jeho pohřbu, které dovezli do Děčína, kde je házeli rozmotané do vody a vznikl z toho květinový koberec za přítomnosti 2500 lidí.
Dále povídá o studiích, což je překvapivé. Vystudovala zdravotnickou školu. Později v roce 1989 FF UK, obor pedagogika – ošetřovatelství a v prosinci 2011 promovala na DAMU. Nyní pracuje mimo jiné ve výchovném ústavu a Středisku výchovné péče Klíčov a vyučuje ve Svatojánské koleji dramatickou výchovu.
Vypráví o svých koničcích a cestování. Prezentuje se jako obyčejný člověk, i když zvládá věci možná tak za tři lidi. Je velmi sympatická svým postojem k Bohu. Nepřesvědčuje, ukazuje. Jde svým chováním všem příkladem. Má v sobě sílu a pokoru.
Těch věcí k zamyšlení je v knize mnoho. Určitě stojí kniha za přečtení. Už jen pro inspiraci, že je fajn překonávat své strachy a věřit. Není to přehnaně zbožné a myslím, že zaujme i nevěřícího člověka. Je to inspirující povídání o nejrůznějších výzvách, které padají z nebe. Stačí je jen zvednout!
A já si jdu dát sestru Angeliku na FB do přátel….. 🙂
Hodnocení: 80%
Žánr: Literatura faktu, Duchovní literatura, Náboženství
Vydáno: 2017, Portál
1. vydání originálu: 2017
Počet stran: 256
Vazba knihy: brožovaná (paperback)
Náklad: 2 000 ks
ISBN: 978-80-262-1277-5
Foto: Nakladatelství Portál