Ellen Marie Wisemanová – Tmavé stěny Willardu

25.9.2016 – Mám ráda životní příběhy. Anotace knihy mi dávala tušit, že mě čeká něco silného. Můj instinkt mě nezklamal a já si užila skvělou čtecí jízdu, při které se mi tajil dech. S větší části mě mrazilo z toho, co se doopravdy může stát. Jak dokážou být lidé k sobě krutí. Vůbec nezáleží, jestli je to rodina nebo cizí lidé. Nejhorší je, že takové prostředí opravdu existovalo a jen lidé vsazeni do příběhu jsou smýšlení. Tento příběh není dokonalý, ale je opravdu dobrý.

V knize jsou líčeny dva příběhy. Jeden je ze současnosti, jehož hrdinkou je sedmnáctiletá Izzy. Druhý začíná v roce 1929 v New Yorku a jeho hrdinkou je osmnáctiletá Clara. V kapitolách se střídaly tyto dvě postavy a vyprávěly svůj příběh. Musím přiznat, že toto obměňování příběhu mě rušilo. Když už autor chtěl dát dvě linie do jedné knihy, mohl začít Izzy, pak vyprávět o Claře a nakonec ukončit Izzy příběh. Clarino vyprávění mě fascinovalo a Izzy mě rušila. Při Claře jsem jen kroutila hlavou, cítila údiv, tíseň a říkala si, to není možné. Dokonce jsem někdy Izzy přeskočila, abych se dozvěděla více o Claře a zpětně Izzy dočítala. Bezesporu Clara má silnější příběh a autor si má předem rozmyslet, která niť příběhu bude ta hlavní. Zde se snažil o rovnováhu, ale tím do jakých rolí své hrdinky obsadil, je odsoudil, že jedna bude zajímavější než druhá.

Izzy matka v jejich osmi letech zastřelila svého manžela. Izzy otcovo tělo objevila. Pro Izzy matka zešílela a nechce s ní nic mít. Její dopisy z vězení, kde je odsouzena k doživotí, si schovává a nečte si je. V deseti letech přišla o babičku a od té doby putuje po pěstounských rodičích. Setkáváme se s ní, kdy se ocitá v nové rodině, v nové škole a zdá se, že něco se jí líbí více, něco méně. Vnitřně se nejvíce bojí toho, že dopadne jako její matka a zblázní se. Proto s těžkým srdcem jde do opuštěného ústavu, který je před zbouráním. Se svou pěstounkou pátrá po pokladech do muzea a nalezne deník Clary. Po jeho přečtení zjistí, že není vše tak, jak na první pohled vypadá. Může to platit i pro ni?

Nečekejte zamilovaný románek, ani děsivě napínavý trihller. Je to o osudech obyčejných žen, které se snažily někoho chránit a obětovaly pro to vše. Je to také o tom, jak to fungovalo v ústavech pro choromyslné. V jakých podmínkách museli tito lidé přežívat. Zdravý člověk nemohl z ústavu z vlastní vůle odejít a dovnitř se mohl dostat kdokoli, pokud se někomu znelíbil. Z toho mě při čtení asi nejvíc mrazilo. Skvěle je vylíčena bezmoc a beznaděj. Autor dobře vystihl osud Clary. S Izzy byl trochu pozadu, někdy na mě působila naivně a v jiných momentech nepřirozeně dospěle. Byla jemně nevyvážená. Clara ji prostě zastínila, i když se Izzy snažila. Jako celek se mi to ale líbilo a doporučuji.

Hodnocení: 80%

Originální název: What She Left Behind
Žánr: Literatura světová, Romány, Pro ženy
Rok vydání: 2016, 1. vydání originálu: 2013
Počet stran: 352
Nakladatelství: Ikar
Překlad: Jana Vlčková
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 978-80-249-3204-0

Foto: Nakladatelství Ikar