Fredrik Backman – Babička pozdravuje a omlouvá se

28.7.2015 – Hezký příběh, který mě dostal. Jste zvědaví čím? Tedy čtěte. Získal si mě svou jednoduchostí, přímostí a pravdivostí. Dočítala jsem jej s úsměvem na rtu. Hřejivý a milý – přesně, co mám ráda. K tomu se lehce četl a stránky ubíhaly jako splašené. Tentokráte budu chválit, protože se mi kniha prostě líbila.

Děj se odehrává kolem sedmileté holčičky Elsy. Je trochu jiná než spolužáci a proto ji nemají rádi. Zajímá se o knihy, o slova, o pravopis, je vnímavá vůči citům dospělých. Babička ji nadevše miluje a pomáhá jí tím, že vymyslela kouzelný svět, plný fantazie, do kterého Elsa utíká. Příběh vypráví Elsa a tím se často ocitáme i v její pohádkové říši. Dá se vytušit, že pohádky mají společného více s realitou než se na první pohled zdá. Holčička často vpluje myslí na tajné místo Miamasu, které je jedno ze šesti království Říše před procitnutím. Mně se vymyšlené země líbily, ale nejsem si jistá, že to každému vyhovuje. Proto na to upozorňuji. Je to hodně o fantazii.
Babička je správně potrhlá a vymýšlí akce, které mají rozveselit Elsu. Proto jí pověří předáním dopisu, který je velmi důležitý. Jemně je naznačeno, že ne vždy se chovala milovaná babička správně. Else se postupně odkrývají životy lidí, kteří s ní bydlí v domě. Získává přátelé a také začíná chápat maminku a tatínka, kteří jsou rozvedeni.

Neuvěřitelně mě Elsa dostávala. Chvílemi byla tak protivná, že bych ji dala nejraději na zadek, ať se vzpamatuje. Další větou ji autor pomohl tím, že řekl proč to dělá, jak to myslí a jak se cítí. Např. nechce mít ráda nevlastního otce a tím pádem je na něj protivná, protože se bojí, že ho ztratí. A když ztratíte osobu, kterou máte rádi, to opravdu moc bolí. Takových mile moudrých vět je v knize celá řada. Jsou krásně schované za jednoduchou pravdou holčičky, která říká, co si myslí. Neukrývá skutečnost do nic neříkajících vět, abychom toho dotyčného náhodou neurazili. Má dar všimnout si věcí, které nejsou vidět na první pohled a stručně je pojmenovat. Poté, co vypálí slova, které zasáhnou cíl, se dějí věci, tak jak to má být. Když od někoho uslyšíme na plno, co děláme špatně, uvědomíme si to a většinou se zastydíme. Pak přichází změna v chování, protože se už nemůžeme schovávat za něco, co už okolí odhalilo.

Být jiné dítě než ostatní a mít k tomu milující potrhlou babičku je neuvěřitelný dar, který nám autor věnoval. Kniha mě objala svou lidskostí a vzala mě za srdce. Muž jménem Ove – tedy autorovu první knihu – jsem nečetla, takže nesrovnávám. Jakákoliv kniha je jedinečná, ať už svou hloupostí, líbezností, zamilovaností, chytrostí čí napínavostí. Mohla bych jmenovat dlouhý seznam vlastností, jaké kniha může mít. A tato je pro mě opravdově nebo pohádkově povedená. Vyberte si. Potom, co si ji přečtete.

Foto: Nakladatelství HOST