Jostein Gaarder – Anna: Jaký bude rok 2082?

Zajímá mě téma ekologie. Je dobře, když se o ní hodně píše. Nabádá se k zodpovědnému chování k přírodě. Lidé jsou různí a kdyby se jen jedné osůbce rozsvítilo a změnila svůj přístup, tak každý nový článek či kniha za to stojí. Tato mě zaujala na první pohled. Jásám nad knihou, když je zaměřena na cílovou skupinu náctiletých. Správně se říká, ohýbej proutek pokud je mladý.

Zde je na příběhu šestnáctileté Anny ukázána snaha jak pomoci přírodě. Anna je zvláštní . Zdají se jí sny tak živě, že má pocit, že se to děje. Okolí ji přisuzuje velmi bujnou fantazii. Ale Anna cítí, že má poslání, které musí zanechat své budoucí generaci. Zdá se jí sen o šestnáctileté dívce Nově, která žije v roce 2082. Bydlí ve stejném domu, ve stejném pokoji, jen okolí je jiné. Díky globálnímu oteplování se změnilo klima. Lidé vyčerpali přírodní zdroje jako ropu, uhlí a plyn. Vracejí se zpět k cestování s dromedáry. Přesunují se z teplých míst na chladnější. Takže severské země jsou v kurzu. Vymizela spousta živočišných druhů. Novu sžírá beznaděj a vztek si vybije na svou prababičku. Vyčte ji, že za vše může její generace. Prababička ji řekne, že lidstvo má ještě jednu šanci. Mohou zachránit zvířata i rostliny, které již neexistují. V ten moment se Anna probudí a v průběhu dne jí vyskakují do mysli další útržky se života Novy. Anna má přítele Jonase, který ji chápe. Chce jí pomoct. Založí ekologický kroužek a mají další nápady jak se angažovat za záchranu přírody.
Je to smutná představa, že naši vnuci neuvidí na vlastní oči tygra, gorilu či jiné zvíře, které žije nyní ve volné přírodě. Bereme je jako samozřejmost. Jakákoliv snaha pro zlepšení je vítána. Kniha je určena pro čtenáře od jedenácti let. Musím přiznat, že jsem čekala více. Rozjezd byl úžasný a pak to začalo být vlažné a konec je nijaký. Určitě a bez debat to je zajímavé téma a stojí za přečtení. Budu ráda, když si z toho odneseme pocit, že nedělat nic je na nic.

Foto: Nakladatelství Albatros