Lucie Nachtigallová – Deník fejsbukové matky pokračuje

11.2.2017 – Na první díl této autorky mě upozornil Facebook asi před půl rokem. Ze zvědavosti jsem si ji „lajkla“ a pravidelně sleduji příspěvky. Jsem matka tří dětí, takže máme něco společného. Některé příspěvky jsou mi blízké a moc dobře jim rozumím. Ne vždy se vším souhlasím, ale to je normální. Celkově je mi sympatická, a proto jsem byla ráda za nabídku recenzního výtisku z nakladatelství Omega.

Netušila jsem, jak bude kniha pojatá. Jedničku si určitě kupovat nebudu. Často poslouchám rádio Orion, kde je její kniha převyprávěná, takže přibližně vím, co v ní asi je. Vizuálně se mi kniha líbí. Je na kvalitním papíře s textem, který je převzat z facebooku (dále FB) a místy je oživen malými barevnými fotkami. Tím, že text vypadá jako z FB, je ho na jedné straně málo. Tím pádem je kniha velmi rychle přečtená. To mi bylo líto, protože po přečtení jsem měla pocit, že to bylo velmi krátké a moc jsem si knihy neužila. Určitě bych přidala více stránek. Styl textu je takový, jaký opravdu znám z FB. Jsou to promyšleně sestavené věty, které ve stručnosti oznamují zprávu a obsahují ironii, humor či nadsázku.

Obsah knihy se veskrze týká dětí a rodiny v letech 2012 – 2014. Autorka má ráda zvířata a přírodu. Ráda organizuje výlety a dalo by se říct, že zábavu přeměnila v práci. Vyprávění je to pohodové a úsměvné. Pro mě to nebyla až taková legrace, že bych se za břicho popadala, ale úsměv na rtu mi často vyvolala. Někdy jsem úryvky četla manželovi, protože mi to připomnělo nějakou situaci doma, která se nám taky stala. Z knihy je cítit, že se mají rádi. Moc se mi líbí text o dovolené, který diktoval manžel dětem. Poslední věta zněla „Mamince to moc slušelo, takže budeme mít asi brzy sourozence.“ To je tak krásné, když jde z obyčejné věty cítit, jak moc má manželku rád. Úplně to chápu, po třech dětech má autorka krásnou postavu a celkově jí to moc sluší. V dobrém závidím. Atmosféra vyprávění se mi prostě moc líbila. Je to kniha pro oddech a pohodu. S tím musí čtenář ke knize přistupovat. A toho se mu také dostane. U nás knihu přečetla i moje dvanáctiletá dcera a také se ji líbila. Řekla, že je to sranda. To, jak čtu manželovi úryvky, které mě pobavily, tak ona zase četla mě.

Po celou dobu čtení jsem přemýšlela, co znamená nadpis Pizduny všem. V knize jsem odpověď nenašla, ale dnes na FB byl rozhovor s autorčinými dětmi ze křtu knihy a konečně to vím. Pokud to také nevíte, ráda se s vámi podělím. Autorka se při oslovení v emailu spletla a místo pozdravy všem, napsala pizduny.
To se mi také často stává, že se přeřeknu. U mě jsou to hlavně jména. Neuvěřitelně je pletu a kolegové z práce z toho mají legraci, protože záměna je někdy hodně trefná. Nebo nevím jaké slovo vybrat a nakonec je spojím a je z toho nové slovo. V létě jsem chtěla říct horko nebo vedro a vzniklo z toho hodro, které se v rodině ujalo a často ho používáme. U nás doma je také legrace, ale bohužel ji neumím tak výstižně popisovat.
No, ale zpět ke knize. I když je krátká, tak je milá a povedená. Je fajn i pro inspiraci. Po přečtení mám pocit, že bychom si měli udělat aspoň malý výlet a je jedno, jaké je počasí. Autorka je akční a dokáže nakazit i okolí. Prostě pizduny všem. 🙂

Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk a knihu si můžete zakoupit zde:
http://www.knihyomega.cz/eshop-denik-fejsbukove-matky-pokracuje.html

Hodnocení: 80%

Žánr: Literatura česká
Vydáno: 2017, Omega
1. vydání originálu: 2017
Počet stran: 208
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 978-80-7390-356-5

Foto: Nakladatelství Knihy Omega